Účast v insolvenčním řízení lze považovat za určitý způsob vstupu investice na zahraniční trh, jakož i za formu zrušení obchodní společnosti; z tohoto důvodu se tento příspěvek věnuje vztahu mezi kvalitou insolvenčního práva a přímými zahraničními investicemi v Evropské unii. Přestože jsou přímé zahraniční investice klíčovým aspektem vnitřního trhu EU, nejsou v evropských smlouvách definovány. Podobně platí, že přestože jsou předpisy o insolvenci harmonizovány, existují na úrovni jednotlivých států stále podstatné rozdíly. Vedle rozboru práva Evropské unie jsou tyto nesrovnalosti analyzovány komparativním způsobem v podobě konfrontace dvou značně odlišných právních řádů členských států EU – právního řádu Spojeného království, který je tradičně vstřícný vůči podnikatelské sféře, a dynamicky se rozvíjejícího právního řádu Slovenska. Cíl v podobě snahy o zdokonalení národních právních předpisů o insolvenci by si zasloužil více pozornosti, protože pokles výkonnosti ekonomiky, způsobený trvající finanční krizí, zvýšil počet insolvenčních řízení a je příčinou utlumení toků investic.